Partner • Partneři
Info • Info
Bräuche in Westböhmen: Dreikönigstag / Lichtmess
Das Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) hat im Frühsommer 2011 gemeinsam mit dem Ethnografische Museum Pilsen (Národopisné muzeum) die Ausstellung "Sitten und Bräuche in Westböhmen" realisiert. Sie informierte zweisprachig über die Traditionen und Bräuche in der Region Pilsen im Verlauf eines Kalenderjahres. An dieser Stelle veröffentlicht das CeBB die Ausstellungstexte passend zur jeweiligen Jahreszeit.
Vom Christtag bis zum Dreikönigstag
Am 25. Dezember wird das Fest der Geburt Jesu Christi gefeiert. Der 26. Dezember wird als Stephanstag begangen. An diesem Tag, an dem an den ersten christlichen Märtyrer erinnert wird, werden in Böhmen üblicherweise die nächsten Verwandten besucht, mit denen die Familie den Heiligen Abend nicht verbringen konnte. Die Weihnachtszeit wird mit der sog. Oktav fortgesetzt, der achttägigen Festwoche nach den hohen Festen. Der Sonntag während der Oktav ist das Fest der Heiligen Familie, bei dem die Familie im Mittelpunkt steht. Der 1. Januar ist traditionell das Fest der Gottesmutter Jungfrau Maria, bei dem die Frau als Element, das die Familie zusammenhält, gefeiert wird. Die Oktav wird am 6. Januar mit dem Dreikönigstag abgeschlossen.
Dreikönigstag
In der östlichen Kirche wird am 6. Januar das Epiphanie-Fest gefeiert, d.h. der Erscheinung Christi unter den Menschen. Gleichzeitig wird das Motiv der Taufe Jesu Christi hervorgehoben. In der westlichen Kirche wird das Motiv der Ankunft der Heiligen Drei Könige / der östlichen Weisen unterstrichen. Am Dreikönigsfest erscheint Jesus Christus auch für Ungläubige oder Andersgläubige. In den sich verneigenden Figuren wird die Aufnahme Jesu Christi als König aller Menschen personifiziert. Die Heiligen Drei Könige bringen Geschenke zur Krippe, die meistens als Symbole für die gesamte irdische Welt ausgelegt werden – Gold steht als vollkommenes Metall für alles im festen Zustand, Weihrauch vertritt alles was gasförmig ist und Myrrhe alles im flüssigen Zustand. In Böhmen werden die Häuser traditionell gesegnet, wobei mit geweihter Kreide auf die Tür die Buchstaben C+M+B und die Jahreszahl oder auch K+M+B geschrieben wird. K.M.B. sind nach der Volksauslegung die Anfangsbuchstaben der Namen Kaspar, Melchior und Balthasar. Eine andere Auslegung ist mit den Buchstaben C+M+B verbunden, die auf Latein „Christus mansionem benedicat“, also „Christus segne dieses Haus“ bedeuten. Ein anderer Brauch ist das Besprengen der Häuser oder auch Felder mit Weihwasser. Auch das Salz, das danach dem Vieh in das Futter gemischt wurde, wurde geweiht. Ein häufiger Brauch war auch das Bleigießen, bei dem die Zukunft vorhergesagt wurde. Die Weihnachtszeit endet laut liturgischem Kalender am ersten Sonntag nach dem 6. Januar, wenn die liturgische Zwischenzeit beginnt.
Lichtmess
Dieses Fest wurde 40 Tage nach der Geburt Jesu Christi gefeiert. Es wurde die Darstellung des Herrn oder Mariä Reinigung und ab dem 19. Jahrhundert dann die Darbringung des Herrn im Tempel genannt. Lichtmess, auf Tschechisch Hromnice (hrom=Donner), ist eine Bezeichnung aus dem Volk für das Fest, bei dem seit dem 10. Jahrhundert Kerzen, sog. Hromničky, geweiht wurden. Die Menschen zündeten diese Kerzen bei Sturm an, um sich vor dem Blitz zu schützen, was möglicherweise mit der heidnischen Verehrung von Perun, dem Gott des Gewitters, des Donners und der Blitze zusammenhängt. Die längeren Tage in dieser Zeit kommen im Sprichwort „Zu Lichtmess gibt es eine Stunde mehr“ (Na Hromnice – o hodinu více) zum Ausdruck.
Texte: Daniel Bechný, Abteilung für Volkskunde, Westböhmisches Museum in Pilsen
Die Ausstellung kann ausgeliehen werden.
Ansprechpartner für Interessenten:
Maika Victor
Tel.: +49(0)9674 – 92 48 77
maika.victor@cebb.de
Am 25. Dezember wird das Fest der Geburt Jesu Christi gefeiert. Der 26. Dezember wird als Stephanstag begangen. An diesem Tag, an dem an den ersten christlichen Märtyrer erinnert wird, werden in Böhmen üblicherweise die nächsten Verwandten besucht, mit denen die Familie den Heiligen Abend nicht verbringen konnte. Die Weihnachtszeit wird mit der sog. Oktav fortgesetzt, der achttägigen Festwoche nach den hohen Festen. Der Sonntag während der Oktav ist das Fest der Heiligen Familie, bei dem die Familie im Mittelpunkt steht. Der 1. Januar ist traditionell das Fest der Gottesmutter Jungfrau Maria, bei dem die Frau als Element, das die Familie zusammenhält, gefeiert wird. Die Oktav wird am 6. Januar mit dem Dreikönigstag abgeschlossen.
Dreikönigstag
In der östlichen Kirche wird am 6. Januar das Epiphanie-Fest gefeiert, d.h. der Erscheinung Christi unter den Menschen. Gleichzeitig wird das Motiv der Taufe Jesu Christi hervorgehoben. In der westlichen Kirche wird das Motiv der Ankunft der Heiligen Drei Könige / der östlichen Weisen unterstrichen. Am Dreikönigsfest erscheint Jesus Christus auch für Ungläubige oder Andersgläubige. In den sich verneigenden Figuren wird die Aufnahme Jesu Christi als König aller Menschen personifiziert. Die Heiligen Drei Könige bringen Geschenke zur Krippe, die meistens als Symbole für die gesamte irdische Welt ausgelegt werden – Gold steht als vollkommenes Metall für alles im festen Zustand, Weihrauch vertritt alles was gasförmig ist und Myrrhe alles im flüssigen Zustand. In Böhmen werden die Häuser traditionell gesegnet, wobei mit geweihter Kreide auf die Tür die Buchstaben C+M+B und die Jahreszahl oder auch K+M+B geschrieben wird. K.M.B. sind nach der Volksauslegung die Anfangsbuchstaben der Namen Kaspar, Melchior und Balthasar. Eine andere Auslegung ist mit den Buchstaben C+M+B verbunden, die auf Latein „Christus mansionem benedicat“, also „Christus segne dieses Haus“ bedeuten. Ein anderer Brauch ist das Besprengen der Häuser oder auch Felder mit Weihwasser. Auch das Salz, das danach dem Vieh in das Futter gemischt wurde, wurde geweiht. Ein häufiger Brauch war auch das Bleigießen, bei dem die Zukunft vorhergesagt wurde. Die Weihnachtszeit endet laut liturgischem Kalender am ersten Sonntag nach dem 6. Januar, wenn die liturgische Zwischenzeit beginnt.
Lichtmess
Dieses Fest wurde 40 Tage nach der Geburt Jesu Christi gefeiert. Es wurde die Darstellung des Herrn oder Mariä Reinigung und ab dem 19. Jahrhundert dann die Darbringung des Herrn im Tempel genannt. Lichtmess, auf Tschechisch Hromnice (hrom=Donner), ist eine Bezeichnung aus dem Volk für das Fest, bei dem seit dem 10. Jahrhundert Kerzen, sog. Hromničky, geweiht wurden. Die Menschen zündeten diese Kerzen bei Sturm an, um sich vor dem Blitz zu schützen, was möglicherweise mit der heidnischen Verehrung von Perun, dem Gott des Gewitters, des Donners und der Blitze zusammenhängt. Die längeren Tage in dieser Zeit kommen im Sprichwort „Zu Lichtmess gibt es eine Stunde mehr“ (Na Hromnice – o hodinu více) zum Ausdruck.
Texte: Daniel Bechný, Abteilung für Volkskunde, Westböhmisches Museum in Pilsen
Die Ausstellung kann ausgeliehen werden.
Ansprechpartner für Interessenten:
Maika Victor
Tel.: +49(0)9674 – 92 48 77
maika.victor@cebb.de
Zvyky západních Čech: Tři králové/Hromnice
Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) připravilo společně s Národopisným muzeem v Plzni výstavu "Zvykosloví západních Čech", která byla v CeBB k vidění na jaře 2011. Výstava návštěvníky seznámila se zvyky a tradicemi Plzeňského kraje, které se udržují v průběhu kalendářního roku. Texty z výstavních panelů zveřejňuje CeBB vždy v příslušném časovém období.
Od Božího hodu po Tři krále
25. prosince se slaví svátek narození Ježíše Krista. 26. prosince je svátek svatého Štěpána, v den, kdy si připomínáme tohoto prvního křesťanského mučedníka, se obvykle v Čechách navštěvují nejbližší příbuzní, se kterými nebyla rodina o Štědrém večeru. Doba vánoční pokračuje tak zvaným Oktávem, což znamená 8 dní. Neděle během Oktávu je svátkem Svaté rodiny, kdy je zesílen právě rodinný aspekt. 1. ledna je tradičně svátek bohorodičky Panny Marie, kde je zesílen aspekt ženy jako elementu, který dává rodinu dohromady. Oktáv je zakončen 6. ledna Třemi králi.
Tři králové
Ve východní církvi se 6. ledna slaví svátek epifanie, tedy zjevení Krista a je zvýrazněn motiv křtu Ježíše Krista. V západní církvi je vyzdvižen motiv příchodu Tří králů/východních mudrců. Ve svátku Tří králů se Kristus zjevuje i nevěřícím, či jinověrcům a v klanících se postavách je zosobněno přijetí Krista za krále všech. Tři králové k jesličkám přináší dary, které se obvykle vykládají jako symboly veškerého pozemského světa - zlato zastupuje jako dokonalý kov všechno, co je skupenství pevného, kadidlo zastupuje vše, co je skupenství plynného a myrha zastupuje vše kapalné. V Čechách je zažité žehnání domů, při němž se na dveře svěcenou křídou píší písmena C+M+B a letopočet. V Čechách pak obvykle K+M+B s lidovým výkladem, že písmena jsou iniciály jmén Kašpar, Melichar a Baltazar. Jiný výklad se pojí s písmeny C + M + B, která znamenají v latině Christus mansionem benedicat, česky tedy Kristus žehnej tomuto domu. Jiným zvykem je vykropení domu nebo i pole svěcenou vodou. Světila se i sůl, která se přimíchávala pak dobytku do krmiva. Častým zvykem bylo i lití olova, které předpovídalo budoucnost jako o Štědrém dnu. Celá doba vánoční končí podle liturgického kalendáře první neděli právě po 6. lednu, kdy nastává liturgické mezidobí.
Hromnice
Svátek se slaví 40 dní po narození Ježíše a nazýval se Obětování Páně nebo Očišťování Pany Marie a od 19. století Uvedení Páně do chrámu. Hromnice je vžitý lidový název pro svátek, při kterém se zhruba od 10. století světí svíce – hromničky. Lid pak svíce zapaloval při bouřích na ochranu proti blesku, což se možná pojí se spodním pohanským proudem uctívání boha hromu - Peruna. Delší dny tohoto období se odráží v přísloví Na Hromnice – o hodinu více.
Texty: Daniel Bechný, národopisné oddělení, Západočeské muzeum v Plzni
Výstava může být zapůjčena k další prezentaci.
Kontaktní osoba:
Mgr. Václav Vrbík
Tel.: +49(0)9674 – 92 48 77
vaclav.vrbik@cebb.de
25. prosince se slaví svátek narození Ježíše Krista. 26. prosince je svátek svatého Štěpána, v den, kdy si připomínáme tohoto prvního křesťanského mučedníka, se obvykle v Čechách navštěvují nejbližší příbuzní, se kterými nebyla rodina o Štědrém večeru. Doba vánoční pokračuje tak zvaným Oktávem, což znamená 8 dní. Neděle během Oktávu je svátkem Svaté rodiny, kdy je zesílen právě rodinný aspekt. 1. ledna je tradičně svátek bohorodičky Panny Marie, kde je zesílen aspekt ženy jako elementu, který dává rodinu dohromady. Oktáv je zakončen 6. ledna Třemi králi.
Tři králové
Ve východní církvi se 6. ledna slaví svátek epifanie, tedy zjevení Krista a je zvýrazněn motiv křtu Ježíše Krista. V západní církvi je vyzdvižen motiv příchodu Tří králů/východních mudrců. Ve svátku Tří králů se Kristus zjevuje i nevěřícím, či jinověrcům a v klanících se postavách je zosobněno přijetí Krista za krále všech. Tři králové k jesličkám přináší dary, které se obvykle vykládají jako symboly veškerého pozemského světa - zlato zastupuje jako dokonalý kov všechno, co je skupenství pevného, kadidlo zastupuje vše, co je skupenství plynného a myrha zastupuje vše kapalné. V Čechách je zažité žehnání domů, při němž se na dveře svěcenou křídou píší písmena C+M+B a letopočet. V Čechách pak obvykle K+M+B s lidovým výkladem, že písmena jsou iniciály jmén Kašpar, Melichar a Baltazar. Jiný výklad se pojí s písmeny C + M + B, která znamenají v latině Christus mansionem benedicat, česky tedy Kristus žehnej tomuto domu. Jiným zvykem je vykropení domu nebo i pole svěcenou vodou. Světila se i sůl, která se přimíchávala pak dobytku do krmiva. Častým zvykem bylo i lití olova, které předpovídalo budoucnost jako o Štědrém dnu. Celá doba vánoční končí podle liturgického kalendáře první neděli právě po 6. lednu, kdy nastává liturgické mezidobí.
Hromnice
Svátek se slaví 40 dní po narození Ježíše a nazýval se Obětování Páně nebo Očišťování Pany Marie a od 19. století Uvedení Páně do chrámu. Hromnice je vžitý lidový název pro svátek, při kterém se zhruba od 10. století světí svíce – hromničky. Lid pak svíce zapaloval při bouřích na ochranu proti blesku, což se možná pojí se spodním pohanským proudem uctívání boha hromu - Peruna. Delší dny tohoto období se odráží v přísloví Na Hromnice – o hodinu více.
Texty: Daniel Bechný, národopisné oddělení, Západočeské muzeum v Plzni
Výstava může být zapůjčena k další prezentaci.
Kontaktní osoba:
Mgr. Václav Vrbík
Tel.: +49(0)9674 – 92 48 77
vaclav.vrbik@cebb.de
Fotogalerie • Fotogalerie
© Copyright 2001 - 2010 by bbkult.net - HTML, CSS and Design: Contrast - Code: IT Neumann
Rendert Time: 0,048 Sek. | Speicherverbrauch: 3,16 MB / 3,47 MB